Váš důchod bude almužna, nebo budou daně 40% z platu

Průměrná mzda v ČR

je 24 626 Kč. S tímto platem byste nyní dostali starobní důchod 11 224 Kč měsíčně. Průměrná doba strávená v důchodu je/bude 20 let pro muže a 25 let pro ženy. To znamená, že abyste po dobu alespoň 20 let dostávali průměrnou mzdu, musíte si naspořit  3 120 000 Kč (13 000*20*12). Zbytek doplatí stát. Zatím. Brzy na to ale nebudou peníze.

Kde bere stát na důchody ?

penze_danePokud Vám stát nyní slibuje důchod 11 224 Kč při stávajících podmínkách, musí Vám během Vašeho důchodu (tj.po dobu 20 let) vyplatit  2 693 760 Kč. Kde na to nyní bere? Od pracujících (ekonomicky aktivních) lidí. Nyní se na průměrný důchod 11 224 Kč  pro každého důchodce měsíčně skládají 2 pracující lidé (poměr důchodců k pracujícím je 1:1,8). Každý pracující tedy měsíčně musí poslat ze svého průměrného výdělku 5 112 Kč (to je 25,3% platu). Ze zákona se nyní posílá z každé výplaty na důchody 28%, takže rovnice o zachování peněz by mohla vycházet (to že je v současné době systém deficitní je založeno na dalších nákladech systému a zjednodušení těchto výpočtů založených na průměrných číslech). Systém by nepotřeboval žádné další peníze – z každé výplaty by si strhnul 28% a okamžitě je předal důchodcům.

Počet lidí v penzi narůstá

Ale tady nastává problém. Lidé, bohužel pro důchodový systém, se dožívají stále vyššího věku. Místo 20 let v důchodu by muži strávili za chvíli v důchodu 26 let (roste naděje dožití – tj. prodlužuje se věk úmrtí). Co s těmi 6 lety navíc? Prostě zvýšit věk pro odchod do důchodu, tak aby muži nežili v důchodu déle než oněch magických 20 let.  Je tu ale další „problém“. Ženy nežijí v důchodu průměrně 20 let, ale skoro 26 let (kde na těch 6 let navíc vzít peníze?). Nejjednodušší řešení, prodloužení věku odchodu do důchodu tady zafunguje jen částečně – anuluje prodloužení délky života, ale nevyřeší celkovou vyšší dlouhověkost žen. Toto způsobuje, že se začínají v důchodovém věku „hromadit“ penzisti. Jednak v penzijním věku déle setrvávají a jednak stále přibývají.

A co se děje na opačném pólu – tj. u nově narozených a dětí, které do budoucna mají tyto penzisty živit? Je jich méně a méně. Průměrný počet dětí klesl z 2,5 na rodinu na 1,2 dítěte na rodinu. Navíc průměrný věk pro první dítě z 20 let vystoupal k 30 letům. 

Co to všechno znamená? Že v roce 2050 bude na jednoho penzistu připadat pouze 1,2 pracujícího občana.

Jak by to mohlo být dál s penzí

V našich počtech to znamená, že každý pracující by musel (v dnešních cenách) dát 38% ze svého platu na penzisty aby zachoval jejich standard. Buď tedy budeme mít zdanění vysoké jako ve Švédsku, nebo se budou muset snížit rapidně důchody. Jelikož stávající důchodový systém je založen spíše na „pojištění proti umření hlady“ (lidé s nízkými příjmy dostanou 80% svého platu, kdežto lidé s vysokými příjmy jen necelých 20% původního platu) jakékoliv snížení důchodů bude vysloveně existenčně nebezpečné pro všechny skupiny (snížení důchodu by znamenal „nemít na chleba“). Pokud by to totiž systém byl zásluhový (jako například v Polsku – takzvaný NDC systém), snížení náhradového poměru (poměr mezi důchodem a platem) by byl méně bolestivý a efektivnější. Snížení důchodu by znamenalo „umřít hlady“ jen pro nižší příjmové skupiny, které by mohli být chráněny zavedením hladiny minimálního důchodu.

Co z toho všeho plyne?

Pokud se budete rozhodovat o výhodnosti nového (tzv. 2 pilíře) způsobu důchodového spoření, počítejte s tím, že státní důchody jsou neudržitelné a budou se určitě snižovat (pokud se nezvýší daňové zatížení). S těmito fakty jsou spojené i (ojedinělé) aktivity prosadit do zákonů zvýhodnění spoření dětí na své rodiče.