V Česku může půjčovat peníze nebo zprostředkovávat půjčky přes 57 tisíc subjektů, stačí jim k tomu pouze živnostenský list. Na jednoho poskytovatele úvěrů tak připadá přibližně 185 lidí. Člověk by si řekl, že je trh přesycený, a proto nepůjde o dobrý byznys. Opak je pravdou. Byznys je to dobrý, často ale také špinavý. Kromě bank je už jen pár férových bankovních společností. Zbylé aktivní firmy z desetitisíce poskytovatelů – nikdo ale neví, kolik firem, z těch, co půjčovat smějí, skutečně půjčuje – můžeme považovat za úvěrové predátory, kteří se pohybují na hraně, často i za hranou lichvy. Ministerstvo financí se proto rozhodlo pro razantní změnu.
Podle znění nového zákona o úvěru pro spotřebitele, který je nyní v připomínkovém řízení, bude na veškeré půjčování peněz dohlížet Česká národní banka. Ta doteď měla v tomto oboru na starosti jenom banky, ostatní firmy hlídala Česká obchodní inspekce. Centrální bance se ovšem do tohoto úkolu vůbec nechtělo, aby prý na to stačila, musel by se počet půjčovatelů pořádně snížit. A k tomu nejspíš dojde. Než totiž Česká národní banka někomu dá licenci na půjčování peněz, nejprve jí bude muset prokázat odbornou způsobilost, především ale bude muset ukázat, že má dost kapitálu. Konkrétně dvacet milionů korun.
Občas se ale objevují obavy, že pokud přísný zákon projde, přesunou se firmy, které už dnes působí na hraně lichvy, zcela do ilegality. Pozice lidí, kteří cítí potřebu půjčky, ale kterým nechtějí půjčit ani banky, ani „značkové“ nebankovní úvěrovky, by se tím možná ještě zhoršila. V takovém případě se vyplatí půjčky porovnat a vybrat si tu nejvýhodnější a s nejnižším rizikem jednoduše a rychlým porovnáním.
Srovnat půjčky