Solventnost představuje označení pro schopnost fyzické nebo právnické osoby splácet své závazky v dohodnutých lhůtách, v požadované výši a na požadovaném místě. Tato schopnost závisí na dostatečném množství finančních prostředků potřebných ke krytí všech potřeb a případně i dalších závazků za určité období.
Solventnost v pojišťovnictví
V pojišťovnictví je solventnost spojována se schopností pojišťovny hradit své závazky, které vyplývají ze vzniklých škod klientů. Jde o okamžitou schopnost uhradit tyto závazky na základě vytvořených rezerv.
Solventnost v ekonomii
V ekonomické sféře se solventnost dělí na krátkodobou a dlouhodobou. Krátkodobá solventnost je schopnost firmy dostát svým závazkům splatným do jednoho roku. Obvykle se posuzuje na základě stavu hotovosti a peněz na účtech. Dlouhodobá solventnost je schopnost firmy dostát svým dlouhodobým finančním závazkům splatným nad 1 rok. Tohoto ukazatele se využívá při zjišťování kapitálové struktury firmy.
Insolventnost neboli platební neschopnost
Opakem solventnosti je insolventnost neboli platební neschopnost. I krátkodobá platební neschopnost může poškodit. V takovém případě klesá důvěryhodnost v danou fyzickou osobu, nebo právnickou osobu. Fyzická osoba může mít ztížený přístup k dalším úvěrům, nebo je bude mít dražší.
Solventnost a likvidita
Od solventnosti je potřeba oddělit pojem likvidita. Solventnost a likvidita jsou dva pojmy, které jsou vzájemně úzce provázané, ale není možné je zaměňovat. Likvidita znamená schopnost dané osoby fyzické či právnické přeměnit aktiva na peníze. Je to vlastnost majetku, pro který znamená, zda je možné prodat ho včas a bez ztráty na tržní ceně. Je-li něco likvidní, je to také dobře obchodovatelné.
Podmínkou solventnosti je likvidita. Přeměna prostředků v peníze (likvidita) slouží k zajištění solventnosti a lze ji proto považovat za krátkodobou platební schopnost firmy. Proto můžeme likviditu také v některých případech nazvat jako krátkodobou solventnost.