Za plánovaný odběr se platí distributorovi vypočtené zálohy elektřiny. Zálohová platba by měla pokrýt očekávané měsíční náklady na spotřebu elektrické energie za dané odběrné místo plus zahrnuje i stálý měsíční poplatek za dodávku a distribuci. Výše zálohy elektřiny se stanovuje podle typu odběrného místa, hodnoty jističe, zvolené distribuční sazby a sjednaného produktu. Částku je možné odhadnout na základě předchozího vyúčtování a srovnat ji se současným stavem – např. změna v počtu členů domácnosti, nově zapojené spotřebiče.
Dodavatel energie pak jednou za rok zašle vyúčtování s uvedením skutečného odběru v daném odběrném místě, novou výši za zálohy elektřiny a vypočítaný přeplatek či nedoplatek za předchozí období. V danou chvíli je čas na kontrolu nové výše záloh. Dodavatel sám novou výši záloh elektřiny upraví, aby co nejvíce odpovídala dosavadní spotřebě, ale je i na zákazníkovi, aby zohlednil plánované změny v odběrném místě. O zvýšení nebo snížení záloh může totiž zákazník zažádat i sám z vlastní vůle. Pro srovnání navržených záloh ze strany dodavatele a možností, které nabízí trh bývá vhodné zkusit zadat údaje do některého ze srovnávačů, což může v konečném důsledku vést k výrazně nižším cenám nejen za zálohy elektřiny, ale i hodnotě celkového vyúčtování.
Zvýšení cen státem regulovaných plateb za energie a vyšší spotřeba v předchozím období nebo růst cen energií jsou běžné důvody zvýšení zálohových plateb za elektřinu. Bezdůvodné navýšení záloh ze strany dodavatele není možné a je nutné se proti tomu ohradit. Tyto spory a podezření řeší Energetický regulační úřad, který se snaží vyjednat s dodavatelem změnu v nastavených zálohách, případně zahájí mimosoudní řešení sporu.
Zjištěný přeplatek vyúčtování si většina dodavatelů energie nechává na úhradu záloh na další období. Pozor je vhodné si dát na případy, kdy dodavatel zvýší zálohy elektřiny zdánlivě bezdůvodně. Může se za tím skrývat finanční problém distributora, který se snaží vyřešit nedostatečné finance touto “půjčkou” od zákazníka.