Solární elektřina je energie získaná ze sluneční elektrárny (solární elektrárny). Jsou dva možné způsoby získání elektrické energie ze slunečního záření. První možností, jak získat solární elektřinu je fotovoltaická elektrárna (FVE), která využívá světlo. Druhou možností je solárně-termální elektrárna, která využívá teplo ze slunečního záření, které soustřeďuje z velké plochy do co nejmenší plochy, kde ohřívá teplonosnou kapalinu. Další část elektrárny již funguje totožně jako elektrárna tepelná.
V České republice je průměrná intenzita slunečního záření odhadována na přibližně 300 W/m2 a úhrn energie 800–1250 kWh na m2 za rok. Při zatažené obloze je intenzita zhruba desetkrát menší. Vždy záleží na místě stavby solární elektrárny. Intenzitu a dobu slunečního záření ovlivňuje nadmořská výška, znečištění ovzduší, nebo např. úhel dopadu slunečních paprsků. Při umístění solárních panelů na střechu domu je důležité si říci, jakou plochu je možné využít pro umístění solárních panelů. Od roku 2016 může mít domácí elektrárna na zpracování solární elektřiny v ČR maximálně 10 kWp, aby nepotřebovala licenci od ERÚ. Plocha 8–10 m2 (při ideální orientaci fotovoltaických panelů) je schopna vyrobit přibližně 1 MWh ročně (vyrábí tedy průměrně přibližně 300 W).
Ideální je co nejvíce takto doma vyrobené energie využít na místě. Při výrobě solární elektřiny pro domácí spotřebu je důležité vyřešit časový rozdíl mezi výrobou a požadavky na spotřebu (slunce svítí nejvíce přes den, zatímco elektřinu potřebujeme obvykle spíše po návratu z práce odpoledne a večer). Proto je vhodné vyřešit si ukládání solární elektřiny – možnost je např. zásobník pro ohřev vody, nebo elektrický akumulátor a nově i virtuální baterie. Podle odborníků dokáže správně navržený fotovoltaický systém zabezpečit většinu spotřeby solární elektřiny v běžném rodinném domě. Nikdo však nemůže zaručit, zda a kdy se investice do solárních panelů zaplatí.