Ledničku v létě pravidelně odmrazujte
Pokud bude mít vrstva námrazy více než 3 mm, zvýší se vám náklady na elektřinu až o 75 %. O to více to platí v létě, kdy většina lidí do mrazničky ukládá nádoby s tekutinami, které postupným odpařováním tvorbu námrazy podporují. Lednička by měla být umístěna co nejdál od zdrojů tepla, například trouby. Každý stupeň Celsia navíc v jejím okolí zvyšuje její spotřebu až o 4 %. Ideální vnitřní teplota je 7 stupňů a není třeba ji podchlazovat ani v parném létě.
Pokud máte ledničku už delší dobu, měli byste také uvažovat o koupi nové. Chlazení a mrazení se starší ledničkou je druhým největším žroutem energie v domácnosti. Spotřeba elektřiny může být i více než 600 kWh za rok. Přitom roční spotřeba u nových modelů v třídě energetické účinnosti A+++ je o dvě třetiny nižší. Investice se vám tak brzy vrátí.
S klimatizací opatrně, používejte žaluzie
Klimatizace pro jednu místnost má spotřebu asi 1000 wattů, to je až 16x více než v případě velkého stojanového ventilátoru. Navíc při špatném ovládání a častému užívání klimatizace si zaděláváte na zdravotní problémy. Často ale stačí zabránit vstupu tepla do místnosti venkovními žaluziemi. Pomoci mohou i vnitřní či meziokenní žaluzie, závěsy nebo rolety. Dalším řešením proti přehřívání interiéru jsou okenní odrazové fólie, které stačí nalepit přímo na vnější stranu okna.
Pokud už klimatizaci máte, například v práci, naučte se ji správně ovládat. Vhodná teplota je 24 stupňů, ± 2 stupně, a od venkovní teploty by se teplota v domě měla lišit maximálně o 7 stupňů. Snaha o větší teplotní rozdíl samozřejmě zbytečně zvyšuje spotřebu energie i riziko nastydnutí. Základním pravidlem při užívání klimatizace je mít zavřená okna.
V kuchyni omezte používání trouby
Pokud můžete, místo trouby jídlo ohřívejte v mikrovlnce nebo grilujte, v domě tak bude chladněji. Když už troubu použijete, vypněte ji deset minut před tím, než z ní jídlo vyndáte. Dopeče ho, i když bude postupně chladnout. Pokud má vaše trouba samočistící program, zapněte ho, dokud je ještě teplá.
Ptáte se, zda je lepší vařit vodu na špagety přímo v hrnci na plynovém sporáku, nebo v rychlovarné konvici? Když se sečtou všechny náklady, vyjde to nakonec nastejno. Rozdíl je v ročním období. V zimě je nejlepší vařit vodu na plynu, protože tím zároveň topíte v kuchyni. V létě zase v konvici, abyste teplotu zbytečně nezvyšovali.
Srovnejte si dodavatele plynu a elektřiny a zjistěte, kolik můžete ušetřit
Sprcha místo koupele ve vaně ušetří až 170 litrů
Na koupel ve vaně připadá až 200 litrů vody. Pouhým sprchováním spotřebujete pouze 30 až 50 litrů. Zatímco jedna koupel vás přijde asi na 12 Kč, sprcha stojí necelé 4 koruny. Pokud koupání neholdujete, ale chtěli byste na sprchování ušetřit ještě více, zvolte dobrou hlavici. Starší typy hlavic totiž spotřebují i 20 litrů vody za minutu. Úspornou hlavici pořídíte do tisícovky a spotřeba se tím sníží na 6 až 8 litrů. Rozdíl při sprchování přitom nepocítíte. Využít můžete i takzvaný stop-ventil, který se namontuje mezi baterii a sprchovou hadici, čímž se reguluje průtok vody za minutu. Těmito opatřeními lze ušetřit dalších 50 % teplé vody.
Pračku naplňte do svého objemu a prádlo sušte na sluníčku
Pračku zapínejte vždy jen plnou (stejně tak to platí u myčky). Důležitý je správný výběr teploty, teplota praní na devadesát stupňů má vyšší spotřebu energie než teplota praní „na šedesát“. Snažte se vyhnout předepírání a využívejte spíše krátké prací programy. Ušetřit můžete i správnou volbou pracího prášku. Prádlo pak stačí prát na nižší teplotu, čímž ušetříte energii nutnou k ohřevu vody.
Sušička prádla sice ušetří trochu času, je však energeticky velmi náročným spotřebičem. V létě můžete využít sluníčko a pověsit prádlo na balkon nebo zahradu. Žádná aviváž přeci nepřebije vůni čerstvě usušeného prádla v letním vánku.
Místo vody z kohoutku nachytejte dešťovku
I na tak běžných věcech jako je splachování nebo zalévání se dá ušetřit. Stačí si třeba do barelu nachytat dešťovou vodu. Ta je v některých ohledech dokonce lepší, než voda pitná, která obsahuje chlór, který neprospívá rostlinám ani lidské pokožce. Pro své blahodárné účinky si „dešťovkou“ polévaly vlasy už naše babičky. Dešťová voda se dokonce doporučuje k použití při praní prádla, protože je měkká, a rozpouští lépe prací prášek. Navíc se pak v pračce neusazuje ani tolik vodního kamene.