Analytici tvrdí, že kouzlo penzijního připojištění, tedy třetího pilíře důchodového systému, spočívá výhradně v přínosu státních měsíčních příspěvků, jejichž výše je odstupňována výši částky, kterou člověk pravidelně v penzijním fondu a prostřednictvím takzvaných transformovaných nebo účastnických fondů investuje. I když na místě by mělo být spíše slovo „spoří“, která používá zákon o penzijním připojištění, ale Česká národní banka ho zakazuje, protože v penzijních fondech jsou peníze investovány. Nyní asociace penzijních společností zveřejnila výsledky za první pololetí letošního roku, o kolik zhodnotily peníze investorů, samy penzijní fondy.
„Výsledek, jakkoli odpovídá současným nízkým úrokovým sazbám na trzích, je nevalný. Zhodnocení peněz se nyní pohybuje v rozpětí od 1,1 do 0,47 procenta. Příčinou může být, že mnoho lidí má nastavenou stále ještě hlavně konzervativní investiční strategii v rámci transformovaných fondů a nevyužívají účastnické fondy s dynamičtějšími strategiemi, ale i tak se o nějakém úspěchu příliš mluvit nedá,“ říká analytik penzijního připojištění Porovnej24 Zdeněk Novák.
TIP: Srovnat Penzijní spoření během pár minut se srovnávačem produktů Porovnej24.cz
Aleš Poklop, prezident Asociace penzijních společností ČR, to však vidí trochu jinak. Podle něj je pro transformované fondy nyní obtížné generovat zisk, protože podle zákona musí investovat především do konzervativních nástrojů a například státní dluhopisy 2016-2019 upisoval v srpnu stát s výnosem nula procent.
„V aktuální situaci na trzích těží transformované fondy z výhodnějších investic v minulosti, a nadále proto všechny bezpečně překonávají inflaci, která je v posledních měsících stále rekordně nízká, pod 0,5 procenta,“ chválí fondy Poklop.
Podle Nováka ale jeho slova poněkud devalvuje skutečnost, že penzijní společnosti letos bez váhání využily to, co jim umožňuje zákon, což je si za správu peněz naúčtovat vyšší poplatek, který se zvedl z předchozích 0,6 na 0,8 procenta z investované částky.
„Pokud je tedy průměrná úložka střadatele 86 tisíc korun, správce si místo 516 korun strhne 688 korun, což je o 172 korun více,“ vysvětluje Novák.
TIP: Nejlevnější Penzijní spoření najdete zde
Podle něj, pokud klienti penzijních fondů požadují za své peníze vyšší výnos, měli by uvažovat o přestoupení do takzvaných účastnických fondů, pokud tak již neučinili. V těchto účastnických fondech totiž neplatí garance neprodělku, takže mohou na rozdíl od transformovaných fondů více vydělat, ale také se dostat třeba i do mínusu.
Novák je přesvědčen, že většina Čechů ale ani v transformovaných fondech nezhodnocuje své peníze tak, jak by mohla. Mnoho účastníků třetího penzijního pilíře však nevyužívá naplno státní podporu a daňovou úlevu, jinak řečeno spoří méně než jeden tisíc korun měsíčně.
„Pokud máte možnost posílat na své penzijní připojištění se státním příspěvkem více peněz, na plnou státní podporu ve výši 230 korun dosáhnete tehdy, když si budete měsíčně spořit jeden tisíc korun. Měsíční úložka dva tisíce korun vám pak zaručí, že získáte nejvyšší státní příspěvek 230 korun a zároveň budete mít nárok na nejvyšší daňovou výhodu 1 800 korun,“ uzavírá Novák, který odkazuje na srovnání aktuální nabídky penzijního připojištění na Porovnej24.cz