Záludné triky supermarketů aneb proč vždy zaplatíte víc, než chcete

Nemáte někdy pocit, že supermarkety jsou svým způsobem nadpřirozená místa? Pokaždé vás nějak přimějí strávit tam víc peněz a času, než jste plánovali. Je to díky promyšleným psychologickým trikům, kterými marketéři obchodů cíleně ovlivňují váš mozek.

Určitě se vám to už stalo také. Chtěli jste si do obchodu skočit jen pro pár nezbytností a předpokládali, že se nezdržíte víc než deset minut. A najednou jste se ocitli v pronikavé záři světel a zvuků, oči přeskakovaly z jedné lákavé nabídky na druhou a vy jste se nakonec z obchodu odebrali až po hodině, s vozíkem napěchovaným tolika věcmi, že by v případě jaderné války nakrmily celý váš panelák. Supermarkety už holt takové jsou. Spousta vjemů je uměle naaranžována tak, aby cílila na nejhlubší složky našeho podvědomí. Čtěte, na které psychologické fígle v supermarketech narazíte.

Hudba

Jasně, nějaké hudební pozadí musí být v každém obchodě, protože hrobové ticho rušené pouze skřípěním koleček vozíků by působilo poněkud hororovým dojmem. Faktem však je, že ve většině obchodů nezní jen tak ledajaká hudba, ale velmi pomalé tóny, které mají za cíl zvolnit váš krok a přimět vás v obchodě strávit mnohem víc času. V obchodních řetězcích se většinou můžete zaposlouchat do jemných pomalých melodií, mnohdy laděných až do nostalgického stylu. V zákaznících to vyvolává dojem, že není kam spěchat, že svět je vlastně velmi teplé a poklidné místo a když už se mají tak dobře, proč život neoslavit přikoupením té velké krabice sušenek nebo lahvinky dobrého vína?

Body za nákup

Češi prostě milují, když něco dostanou zadarmo. Ať už je to cenná věc, anebo zbytečný chytač prachu na poličce, ten pocit z ušetřených peněz je k nezaplacení! A tak nakupují ostošest, aby se jim bodíky co nejdřív nakupily a oni dosáhli na tu sadu ručníků či kuchyňský set. Možná si řeknete, že je to výborná příležitost – za vaše běžné nákupy dostanete dárky zdarma. Ale opravdu jsou ty vaše nákupy tak běžné? Kolikrát se vám stalo, že už jste měli v košíku vše potřebné, ale do té pětistovky vám pořád pár desetikorun zbývalo. „No jo. “ Pomyslíte si možná. „Ale když nenakoupím za pět set, nedostanu bod za nákup. Honem rychle přidat pár kousků, ať oné ceny dosáhnu, vždyť ještě osm takových nákupů a mám ty kuchyňské misky zdarma!“

Pojďme si výhodnost takové akce spočítat. Představte si, že k získání kuchyňských misek, které mají hodnotu třeba 200 Kč, musíte desetkrát nakoupit za 500 Kč. Abyste této ceny dosáhli, častokrát na nákupu utratíte víc, než běžně. Představte si, že desetkrát zaplatíte navíc kolem šedesáti korun. Což znamená, že utratíte 600 Kč kvůli tomu, abyste si mohli dopřát misky v hodnotě dvou stovek.

Nepřehledný interiér

Který architekt vymyslel uspořádání, aby každodenní základní potraviny jako je ovoce, pečivo a mléčné výrobky byly tak daleko od sebe? Možná v dobré víře doufal, že dobrodružné bloudění mezi regály rozbije rutinu vašeho všedního dne. Možná však měl naprosto jiný záměr.

Supermarkety se snaží být co nejméně přehledné, aby zákazníci upadli do psychologické léčky, tzv. Gruenova transferu. Tento psychologický trik vychází z toho, že většina kupců jsou racionální lidé, kteří vejdou do krámu s tím, že přesně vědí, co chtějí. Nepřehledné uspořádání prodejny a obtížné dohledání základních produktů denní potřeby způsobí v jejich mozku menší zmatek. Nu a zákazník, který je ztracen, přestává být oním racionálním kupcem, a mění se v kupce impulzivního. Tento člověk je pak mnohem náchylnější ke spontánním rozhodnutím koupit tamto i támhleto, za což si potom doma rve vlasy.

Rodinné balení

Určitě jste se už někdy setkali s tím, že váš oblíbený výrobce müsli přišel s extra velkým rodinným balením. Nebo balení vašeho oblíbeného nápoje se najednou začalo namísto po čtyřech kusech vyrábět v balení po šesti plechovkách. Cena tohoto velkého balení byla úměrně navýšena množství nápoje, tudíž jste nezaváhali a strčili jej do vozíku v domnění, že vám nápoj aspoň vydrží na více dní.

Nákupní experti zjistili jednu velmi překvapující věc. Logicky by se dalo předpokládat, že po koupi většího balení zákazník bude pro tento produkt chodit méně často, protože mu daná věc vydrží delší dobu. Opak byl pravdou. Zákazník produkt stále kupoval se stejnou frekvencí, pouze jeho spotřeba se zvýšila. Tudíž každý týden si chodil pro svůj oblíbený nápoj, avšak jeho spotřeba stoupla ze čtyř plechovek na šest.

Falešné slevy

Máme pro vás úkol! Zavřete oči a řekněte zpaměti ceny patnácti produktů, které nejčastěji kupujete.

Vyjmenovali jste je sebejistě jako malou násobilku, nebo jste se zasekli už někde na začátku? Nákupní průzkumy ukázaly, že průměrný zákazník si pamatuje ceny pouze sedmi až deseti běžně nakupovaných položek. Tudíž pokud nějaké zboží nepatrně zdraží či zlevní, spousta lidí si toho ani nevšimne. Některé supermarkety lákají zákazníky na falešné slevy. Tvrdí například, že rybí prsty zlevnily o 20%. Ovšem zákazník si nevšimne, že i předtím stály 39,90 Kč a s radostí po nich sáhne, protože chce ušetřit.

Osudné uličky před pokladnami

Všimli jste si, jak úzké uličky jsou před pokladnami? Je to z toho důvodu, že čas strávený čekáním bývá často momentem, kdy si člověk v hlavě hodnotí svůj realizovaný nákup. A uvědomí si, že vlastně tu šunku kupovat nemusel, protože vlastně doma v ledničce už jedno balení má. Chce ji vrátit, ale ouha – za ním v řadě stojí dalších pět lidí, a kdyby s onou inkriminovanou šunkou jel zpět do regálu, musel by zacouvat vozíkem, tím rozhodit celou řadu a čelit naštvaným pohledům spolučekajících. Raději si tedy zboží nechá a dá se opět do dumání nad nákupním seznamem. Vtom mu pohled padne na úhledné poličky těsně před pokladním pásem, které přímo přetékají samými skvostnými produkty. „Tyčinka Mars…a Snickerska! Kdy naposledy jsem něco takového měl? “ přemýšlí, načež bezmyšlenkovitě natahuje ruku a strká pamlsky do vozíku.