Nárůst požadavků na informace sdělované klientem bance vychází buď z povinné transpozice evropského práva do české legislativy, nebo z přijetí takových mezinárodních závazků, které jsou de facto pro tuzemský bankovní trh povinné.
„Příkladem je například novela zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní, takzvaný zákon lex GATCA, který zavedl automatickou výměnu informací o finančních účtech mezi státy. Na jeho základě jsou finanční instituce povinny sbírat nové informace o svých klientech, rezidentech ve smluvních státech. Tyto informace pak pravidelně oznamují Finanční správě,“ vysvětluje Koubek.
TIP: Srovnat Půjčky během pár minut se srovnávačem produktů Porovnej24.cz
Dalším ze zákonů, který za nárůstem bude stát, je zákon o spotřebitelském úvěru, který již schválil Senát. Zákon rozšiřuje povinnosti při posuzování úvěruschopnosti klienta, takže banky se musejí doptávat na další informace.
„Když se bavíme s klienty, kteří u nás poptávají nejvýhodnější úvěry nebo jen bankovní služby, vidíme, že si uvědomují, že banky o nich vědí čím dál více informací a přestává se jim to líbit. Někteří i s ohledem na to mění banky. Chtějí banky, které jsou levné a moc toho po nich nechtějí. To se týká zejména mladších klientů,“ vysvětluje Koubek.
Například v zákoně o spotřebitelském úvěru je uvedeno, že poskytovatel úvěru musí posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě „nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených“ informací. To povede banky k tomu, že se budou snažit chránit většími požadavky na informace od klienta.
„Návrh zákona o spotřebitelském úvěru v tomto směru například přímo vymezuje, že kritériem posouzení úvěruschopnosti je porovnání příjmů a výdajů spotřebitele. Nemusí jít jen o výdaje na splácení dřívějších úvěrů, jsou-li takové, ale o pohled i na další běžné výdaje,“ dodává Koubek.
TIP: Nejlevnější Půjčky najdete zde
To, že se toto „lustrování“ nelíbí klientům dokládají i čerstvé průzkumy. Například podle průzkumu agentury SC&C je proti víc než nutnému poskytování informací bankám je 60 procent respondentů. Nesouhlasí s tím především mladí lidé, ve věku od 18 do 29 let bylo proti 71 procent dotázaných, naopak mírný souhlas vyjadřují lidé od 60 do 70 let.